JÁ+ na gymnáziu

Každý student má svůj styl, své tempo a svou cestu. My se na gymnáziu snažíme, aby ji mohl opravdu najít a jít po ní s jistotou. Program Já+ jsme nevymysleli jako další šuplík nebo složku v systému. Je to způsob, jak přemýšlíme o výchově a vzdělávání – s respektem k individualitě, s důvěrou ve schopnosti studentů, s důrazem na jejich rozvoj.”

Co vlastně znamená program Já+ na gymnáziu?

Je to dlouhodobá filozofie, kterou jsme proměnili ve hmatatelný program. Vedeme studenty k tomu, aby věděli, kdo jsou, co jim jde a kam chtějí směřovat. Pomáháme jim hledat směr, který jim dává smysl. A co je možná nejdůležitější – nejsou na to sami. Mají u sebe učitele, psychologa, výchovného poradce, metodika prevence a rodiče. Lidi, kteří jim věří a jdou s nimi.

Jak to funguje v praxi? Máte nějaké konkrétní nástroje, kterými studentům pomáháte?

Máme celou sadu nástrojů, které reagují na potřeby studentů v různých fázích. V prvním ročníku se věnujeme tématu psychické pohody – formou workshopu „Jak být v pohodě“ se studenti učí, jak zvládat stres, jak si všímat vlastních emocí, kdy si říct o pomoc. To je něco, co by ve škole mělo být naprosto běžné. Vedle toho připravujeme nový nástroj „Jak se učit“. Ten zatím není spuštěný, ale pracujeme na tom, aby studentům pomohl lépe porozumět jejich stylu učení – zda se jim lépe učí pomocí textu, obrazů, čísel, logiky, nebo třeba kombinací více způsobů. Cílem je nabídnout každému doporučení na míru, jak se učit efektivněji, ne déle. Věnujeme se i tomu, co bývá často opomíjeno – jak mluvit před lidmi, jak formulovat myšlenku, jak vystupovat s jistotou. V rámci předmětu Rétorika studenti trénují projev, práci s trémou i kultivovanou argumentaci.

A co starší studenti? Jak se s nimi dál pracuje?

Ve druhém ročníku přichází nástroj, kterému říkáme jednoduše „Kdo jsem“. Je to psychologická diagnostika, která studentovi i jeho rodičům ukáže, jaké má přirozené silné stránky a co ho motivuje. Je to nesmírně důležitý moment, protože spousta studentů poprvé slyší formulace, které do té doby jen tušili.

Znamená to, že student si pak může svou cestu opravdu přizpůsobit?

Přesně tak. V rámci naší široké nabídky volitelných předmětů si každý student už od prvního ročníku sestavuje svůj rozvrh podle toho, co ho zajímá a kam směřuje. A když chce jít ještě dál, může se přihlásit do Open Education – předmětu, ve kterém si každý tvoří vlastní vzdělávací projekt. Někdo si vybere kurz programování, někdo stáž v nemocnici, jiný třeba výzkumnou práci pod vedením odborníka z vysoké školy. Na konci prezentují, co se naučili – a často nás překvapí, kam až se dokážou posunout.

Zmínil jste i stáže – jak je do programu zapojujete?

Stáže jsou pro nás opravdu důležité. Nejde jen o to „zkusit si práci“, ale zažít reálné prostředí, mluvit s lidmi z oboru, uvědomit si, jestli je to opravdu to, co chci. Často tomu předchází Den povolání, při němž studenti během krátkých besed poznávají příběhy odborníků z různých profesí – a právě tam často poprvé zasvítí jiskra zájmu. Většina stáží vzniká ve spolupráci s rodiči nebo našimi absolventy. Klíčové jsou zpětná vazba, reflexe, často i rozhodnutí: „Tohle je ono.“ Nebo: „Tohle rozhodně ne.“ A i to je v pořádku.

Jak student pozná, který obor vysoké školy je pro něj vhodný?

Ve druhém a třetím ročníku student absolvuje diagnostiku zaměřenou na výběr VŠ oboru – pomáhá mu zorientovat se v tom, co mu sedí, co ho baví a jaké má studijní preference. V posledním ročníku na to navazuje tzv. profesní nastavení, které už zkoumá i osobnostní připravenost na konkrétní obory. Výsledky student probírá se školním psychologem, případně i s rodiči, a promítá je do výběru předmětů, přijímaček i samotné volby vysoké školy. Abychom mu dopomohli k větší jistotě, funguje u nás program „Univerzitní parťák“, ve kterém si studenti mohou „objednat“ kontakt s naším absolventem, který už studuje obor, o kterém přemýšlejí. Neformálně se spolu baví – jak vypadá den na fakultě, co je nejtěžší, co bylo u přijímaček. Je to osobní, autentické a pro mnoho studentů i uklidňující.

A co příprava na samotné přijímací zkoušky?

Kromě systematické přípravy našimi vyučujícími v rámci výuky máme pro maturanty volitelný předmět zaměřený na OSP/TSP testy (obecné studijní předpoklady/testy studijních předpokladů). Učíme je strategii, práci s časem, analytické a logické myšlení. Současně od druhého ročníku studenti píší každý rok odborný projekt, který konzultují s vedoucím, zpracovávají podle akademických pravidel a na závěr obhajují před komisí. Je to dlouhodobá příprava na to, co je čeká během studia na vysoké škole – a zároveň příležitost zjistit, co je skutečně zajímá.

Jak na celý systém reagují studenti?

Většina studentů oceňuje, že s nimi jednáme jako s partnery. Dostávají zpětnou vazbu, která jim dává smysl, vidí posun, učí se přemýšlet o sobě jinak než jen skrz body nebo známky. Mají možnost volit si vlastní cestu, rozvíjet to, co je opravdu zajímá, a být aktivními tvůrci svého studia.