V mateřské škole Doctrina vychováváme budoucí generaci bez strachu z chyb

Mateřská škola Doctrina si zakládá na tom, aby dětem poskytovala nejen prvotřídní vzdělání, ale především bezpečné, milující a podnětné prostředí. Novou posilou týmu, která tyto hodnoty do puntíku naplňuje, je paní učitelka Adéla Zelenková. Vystudovaná speciální pedagožka, která v sobě touhu učit objevila už v dětství, nám v obsáhlém rozhovoru prozradila, jak vnímá dětský svět, proč je důležité nechat děti dělat chyby a co ji na práci v naší školce nejvíce naplňuje.

Adélo, můžete se na úvod našim rodičům a čtenářům trochu představit? Jaká byla vaše cesta k předškolní pedagogice?

Mám vystudovanou speciální pedagogiku pro vychovatele, k tomu i střední školu zaměřenou přímo na předškolní a mimoškolní pedagogiku. Pokud jde o praxi, čerpala jsem primárně ze školních let a následně jsem byla na rodičovské dovolené s mými dvěma dětmi. Naostro jsem do pracovního procesu zde ve školce nastoupila letos v dubnu. K této profesi jsem tíhla už od malička. Už na základní škole jsem si neustále hrála na školku a na paní učitelku. Byla to má jasná volba, i když si rodiče přáli, abych šla studovat gymnázium. Udělala jsem přijímačky na obě školy, ale naštěstí mi dovolili jít za mým snem. Jsem za to nesmírně šťastná.

Jaké byly vaše první dojmy, když jste nastoupila k nám do Doctriny?

Byly velmi příjemné. Velkou výhodou bylo, že jsem měla možnost tady začít vypomáhat už od února. Díky tomu jsem nebyla hozena rovnou do hluboké vody. Mohla jsem si postupně zvykat na děti, seznámit se s chodem školky, zjistit, jaké úžasné pomůcky tu máme k dispozici, a celkově navnímat místní prostředí. Tento postupný start mi ohromně pomohl k tomu, abych pak v dubnu nastoupila s naprostým klidem a jistotou.

Jak byste popsala atmosféru ve vaší současné třídě? Jaký vztah si s dětmi budujete?

Atmosféra je úžasně příjemná. Naše děti jsou zkrátka skvělé. Samozřejmě, občas maličko živější, ale to k přirozenému dětskému vývoji zkrátka patří. Snažím se být pro ně laskavým parťákem, ale zároveň si uvědomuji důležitost pevných a bezpečných hranic. Nejdůležitější pro mě během celého dne je, aby se děti cítily dobře, v bezpečí a bylo jim ve třídě zkrátka příjemně.

Když dojde na slzičky nebo dětské konflikty, jak situaci řešíte?

Vždy se nejprve zajímám o to, co se přesně děje. Zjišťuji příčinu konfliktu. Dáváme dětem prostor, aby se pokusily neshody vyřešit samy – to je skvělé pro jejich sociální rozvoj. Když to nejde, řešíme to společně. A pokud jde o slzičky ze stesku po mamince? Tam pomáhá vlídné slovo, pohlazení a pochopení.

Na Doctrině dbáme na rozvoj samostatnosti. Jak to funguje u vás ve třídě?

Samostatnost podporujeme přirozeně během celého dne. Ať už jde o úklid hraček, oblékání, nebo pomoc při stolování, kdy si děti samy otírají stolečky. Hlavním pilířem naší filozofie je ale práce s chybou. Důsledně dbáme na to, aby se děti nebály udělat chybu. Učíme je, že chyby jsou naprosto v pořádku a že právě díky nim se toho nejvíce naučíme.

Máte nějaké oblíbené ranní rituály, které byste vypíchla?

Každý den začínáme společným počítáním v češtině i v angličtině. Musím se přiznat, že mě na Doctrině velmi příjemně překvapilo, jak děti v takto útlém věku dokážou bez problémů napočítat anglicky až do dvaceti. Je to úžasný základ. Poté pokračujeme ranním kruhem, kde se všichni chytíme za ruce, řekneme si básničku a povídáme si o tématu, které nás celý týden čeká.